Tak dnes mi přišlo moje nové kolo. Hned co jsem přijel ze školy, tím otřesně pomalým, žlutým autobusem, kterému trvá cesta ze školy 35 minut (autem je to 5), tak jsme pro něj vyrazili do obchodu s Damonem a Dylanem. Nevěděl jsem, že Damon objednal to samé kolo, akorát v menším provedení pro Dylana. No nic, tak máme stejný.. Hned co jsem ho spatřil jsem se ale zděsil! Byly na něm odrazky, tak jsem se chopil šroubováku a hned jsem je sundal :).. Koupil jsem si ještě jiné pedály, ty, co se do nich "zacvaknou" boty. Akorát jsem si nekoupil boty, protože neměli mojí velikost. Objednal jsem je tedy, prý ale asi nebudou do soboty.. Další překvapení bylo u pokladny. Kolo mělo stát $529,99, ale dostal jsem slevu a i s pedálama mne nakonec stálo jen $428,99. Zaplatili jsme a vyrazili jsme trénovat..

Když jsme přijeli na trať, sudali jsme kola ze speciálního držáku, který je umístěn vzadu na autě a šli jsme na to.. Jezdit tedy:).. První pokus nic moc, ale po chvilce jsem se do toho začal dostávat a ke konci už jsem i trochu skákal, přece jen je to o dost menší kolo, na které nejsem zvyklí. Je velmi snadno ovladatelné a velmi rychlé! No, v sobotu jedu závod, uvidím jak to dopadne.

Posledním školním dnem byl tento týden čtvrtek, zítra máme volno, nevím sice proč, ale jsem za to rád. Škola se dnes dala přežít, první tři hodiny byly velmi nudné! Ale čtvrtá, to byla sranda. To mám super předmět, vzal jsem si ho jen pro zábavu a abych se taky něco naučil samozřejmě. Je to o spravování nabouraných aut, takže takový "automechanik". Ale k věci, když jsme přišli do hodiny, dostali jsme za úkol pořádně vyčistit "shop" a vytáhnout gril! Ano, místo učení nám učitel koupil několik kilo masa a housky na hamburgery a už se grilovalo, bylo to super! Několik hodin zpět nám objednal pizzy. Už se nedivím, že má na dveřích od své kanceláře cedulky typu "Teacher of the year 2005/2006" a "Teacher of the year 1995/1996" je vážně supr!

Do školy pro mne přijel Damon, protože se nám to protáhlo do 16:00 a školní autobus odjíždí od školy kolem 15:45. Doma na mne čekal balík s novým oblečením na BMX! To mi udělalo radost, snad mi sobota dobře dopadne, furt na to musím myslet. Večer měl Dylan zápas v americkém fotbale. Porhráli no.. Tak snad příště.

Dneska jsem se probudil s báječnou náladou, ale nevydržela moc dlouho, protože jsem si moc rychle uvědomil, že je neděle.. Ale zase dnes mám závod, který mi přeložil o jeden den, kvůli dešti, pomyslel jsem si. Chvilku jsem se "válel" v posteli, ale pak jsem se překonal a vstal jsem. Udělal jsem to, co je po ránu třeba a začal jsem si chystat věci na závod.

Za nedlouho už jsme byli na trati, zaplatil jsem nechutných $60 za přihlášení do závodu a ještě mi zbyla hodina na trénování. Musel jsem jezdit hodně, protože jsem si potřeboval pořádně "ošahat" nové kolo. No uteklo to docela rychle a já byl pěkně unavenej. Mezitím se na vývěsní tabuli začli objevovat rozpisy jednotlivých rozjížděk.

Jel jsem celkově pět závodů a všech pět jsem nakonec vyhrál :-) jé, já byl tak šťastnej.. A jsem ještě teď.. Po závodech jsem dostal moc pěknou trofej a Kat poznamala, abych si začal shánět extra kufr na trofeje. Příští víkend jsou tu obrovské závody a já se 100% účastním, uvidíme, jak úspěšný budu.

Pečliví čtenáři možná odhadnou dnešní část deníku. Ano, dnes je tomu dva měsíce, co jsem v USA. Jediné, co se však změnilo, je má angličtina! Zatím jsem ani nepřibral z fastfoodu všeho druhu. Navíc se každým dnem blížím zase zpět k vám, tedy do Čech! Ale co se dnes nevýznamného událo..

Z čeho jsem měl hned po ránu radost bylo to, že budu dnes končit ve škole po třetí vyučovací hodině, tedy ve 14:00. A důvod? Byli jsme s ostatnímy studenty v kanceláři pana starosty města Columbia. Celkem studenti ze 14 zemí světa! Přátelský starosta si se všemi podal ruku a začlo se povídat. Bohužel o politice, protože teď, před prezidentskými volbami se tady o ničem jiném nemluví. Ale bylo to velmi rychlé, za necelých 40 minut byl konec, protože pan starosta měl po nás jednání. Vyšli jsme před budovu, tam jsme udělali pár fotografií (dodám) a jelo se do McDonaldu.

To mne příliš šťastným neudělalo. Poté, co jsem viděl film Super Size Me, jsem poněkud změnil názor na fastfoody, obzvláště McDonald. Naštěstí se tam našlo i jídlo pro mne. Jedna z host maminek upekla Chocolate Cake, což chutnalo jako má oblíbená buchta perník. Popovídal jsem si se studenty, které jsem ještě nepotkal a jelo se domů.

Mne vezla Koenova mamča. Koen je z Holandska. Seděl jsem v předu parádního Jaguáru, co u nás stojí přes jeden milión korun a tady ho koupíte nový za $30.000! Dozvěděl jsem se, že můžu jeden den zažádat o uvolnění ze školy a jít místo školy pracovat. Jelikož má Sheena (tak se jmenuje) kamrádku, co prodává právě Jaguáry, tak mi to domluví v prodejně Jaguárů, pokud to tedy půjde a až budu chtít, tak si to můžu jít zkusit, jaké to vlastně je, prodávat auta!

Doma jsem si připravil své kolo na páteční trénink. Umyl jsem se a šel jsem spát..

Tak dnes jen krátce. Závody byly jedním slovem super! Hrozně moc lidí, kolem 400. Zatím jsem zažil největší adrenalin a tak nějak všechno bylo úplně nej! A taky jsem byl nejvíc vystrašenej, protože jsem byl v mojí skupině opět nejmladší! Vážně nějak moc "nej.." dnes.

Když jsme přijeli na místo dění, tak jsem se až lekl, kolik lidí tam bylo. Podle rozvrhu, co jsme dostali v pátek na zápisu (který stál $1OO) bylo, že tréninky mojí kategorii už jsme propásli, ale naštěstí se to kvůli dešti trochu posunulo, takže jsem pár koleček stihl. Před závodem jsem byl hodně nervózní, ale v cíly to ze mne opadlo a do dlaších závodů, už jsem šel s plným nasazením! Bohužel, z toho bylo nakonec celkově 2. místo. Ale takhle velké poháry, za těch $100 možná stojí! Akorát nevím, jak je povezu domů...

Po závodě jsem chvilku spal, pak jsem se vykoupal a šel jsem k Diane, protože tam byli ostatní studenti a vykrajovali jsme dýně, protože tajemný Halloween se blíží! To byla sranda :) Moje za světla nevypadala pěkně, ale ve tmě to bylo lepší! No, zatím mi ji všichni pochválili. Zítra jedu brzy ráno na závody, tak pak večer napíši, jak jsem dopadl.

Tento víkend mi strašně ryhle utekl. Od pátka do neděle na závodech. Ani jsem se pořádně neozval domů a ani jsem toho moc nenapovídal s Terezkou.. A spánku jsem taky moc nepobral, hlavně ze včera na dnešek jsem spal jen šest hodin. Vstával jsem v 5:50! V 7:00 už jsme vyjížděli na závody. Ráno bylo jen 9°C, tak jsem se pořádně nabalil a vyrazili jsme.

Dnes jsem jel celkem 4 závody, první tři byla kvalifikace, kde jde hlavně o body a poslední závod je o celkové umístění, je to celkem nespravedlivé, ale tak to chodí. Nespravedlivé hlavně dnes pro mne, protože jsem první tře závody vyhrál, ale v tom závěrečném jsem udělal chybu, která mě stála propad z prvního místa na třetí! Ale dostal jsem hezkou plaketu alá Halloween a jelo se domů. Snad to bude příště lepší.

Doma jsem chvilku volal s mamkou a nechal jsem si říct, jak se peče štrůdl. Rozhodl jsem se, že ho zkusím upéct, protože mám na něj hroznou chuť! Taky jsem si chvilku psal s Terezkou. Ta mi vždycky zvedne naládu, poklad můj.

Stalo se přesně to, čeho jsem se obával, zase jsem usnul ve škole při Channel One! Dnes jsem byl hrozně unavenej, pravděpodobně ze závodního víkendu. Ale to není ten hlavní důvod, proč jsem dnes píši.

Rozhodl jsem se, že ukáži amerčanům, jak vypadá česká kuchyně. Tedy spíš počeštěny štrůdl! Od mamky jsem si nechal říct ten nejjednodušší recept a šel jsem na věc. Těsto parádní konzistence, jablka nastrouhaná.. Ale když jsem měl zamotat první šišku, to byla zábava. No nějak jsem to splácal a dal péct. Když jsem ale otevřel troubu, nestačil jsem se divit, jak TO vypadalo. Nejenže jsem to musel dopéct, tak se to skoro celé rozpadlo. S tím jak má vypadat štrůdl mi pomohl GOOGLE a jeho obrázky. Druhý vypadal jako z cukrárny, ale když jsem ho sundaval z plechu, tak jsem si spálil palec! A třetí, to se nestalo nic.. Ale všechny tři kousky chutnají skoro jako od maminky a to je důležité! Ale jinak vařit trochu umím :)

Pátek a já nejdu do školy, ale jedu do Charlotte, což je město v Severní Karolíně. Koná se tam každoroční Car Show! Vstával jsem v 5:15 a v 6:15 mne vyzvednul kamarád ze třídy Stephen. Přijeli jsme ke škole, kde už čekal autobus a několik lidí. Krátce po sedmé jsme vyjeli.

Cesta utekla celkem rychle. Když jsme vystupovali z autobusu, dostali jsme jednodenní vstupenky a bylo nám řečeno, že pokud začne pršet, máme být ve 13:00 u autobusu. Teď už nám nic nebránilo v tom, jít se koukat na ty americky naleštěný fára. K vidění bylo opravdu vše! Od velmi starých, zrezlých a polorospadlých veteránů, přes americké Hot Rody až po nejnovější auta na závody NASCAR. Jelikož jsem Hot Rody nikdy na vlastní oči neviděl, tak jsem z nich byl doopravdy nadšený. Mají silné motory a jsou vážně pěkně vyzdobení! Však mezi favority se dostal Chevrolet Camaro z roku 1969! Jelikož začlo pršet, všichni jsme se sešli v jednu hodinu u autobusu a jelo se domů..

Cestou jsme se stavěli na oběd a pak už se jelo až ke škole. Domů mě zas odvezl Stephen s tím, že chce všechny mé fotky, co jsem nafotil. Je jich celkem 49, tak kdyby měl někdo zájem, mohu vám je také poslat.

Večer jsme pak jeli s rodinou na večeři. Že prý musím ochutnat suši. Chutnalo mi, v půl jedenácté jsem pak konečně ulehl do postele..

V neděli jsem zapomněl napsat, že jsem byl opět v Charlotte. Konal se tam festival alá renesance v Evropě. Bylo to moc hezky udělané, ale Dylan mi bohužel zkazil náladu svým chováním.. Ale už si na to začínám zvykat :-)

Dnes je 31. října a to na tento pátek v USA připadá svátek nazývaný Halloween! Po celý den ve škole jsme dostávali různé sladkosti, což mne docela povzbudilo, protože tři ze čtyř hodin jsem psal testy. Z matiky jsem byl nejlepší ze třídy, ukořistil jsem 98%! Jsem zvědavý, kde jsem udělal chybu..

Co jsem přijel ze školy, tak jsem měl jen hodinu času. Chvilku jsem byl na internetu a už na mne volal Damon, že je čas jít. Odvezl mne k Edgarovi. To je také výměnný student, je z Mexika. Konala se u něj House Party. Hned co jsme zastavili před domem, tak jsem se nestačil divit. Hodně vyzdobený dům, nechyběl ani kouřový efekt! Domem to teprve začínalo. Uvnitř obrovské množství jídla a pití, bohužel jsem zachytil jen část, nebyl čas na focení. Byla sranda, občas přišlo nějaké dítko pro "koledu", něco se pojedlo, popilo, povídalo se, koukalo se na televizi a tak podobně. Byla sranda, jsem rád, že jsem se nechal přemluvit a že jsem šel..

Kolem deváte pro mne přijel Damon a bylo po party. Tento víkend se asi nic zvláštního dít nebude, závod mám příští týden. Že bych měl konečně čas na relaxaci?